Nejvíce válčící stát na světě

USA byly ve válce 225 z 243 let od roku 1776.

Historie zahraniční politiky USA je násilná a krvavá, i když to nemusí být nutně dominantní vnímání většiny Američanů.Od hraničních válek podmanění proti domorodým národům až po koloniální války proti Mexiku, Španělsku a Filipínám, intervence studené války v Koreji, na Kubě, v Dominikánské republice, Vietnamu, Nikaragui, Grenadě, Libanonu, Panamě, Libyi a dalších zemích, po Intervence ze studené války v Somálsku, Iráku, Súdánu, Afghánistánu a Kosovu a intervence po 11. září v Afghánistánu, Iráku, Pákistánu, Somálsku, Jemenu a Libyi mají dnes USA bezkonkurenční záznamy o válce a zahraničních vojenských intervencích. Existuje v jeho historii několik období, kdy USA nebyly zapojeny do války nebo vojenských útoků na jiné země. USA jsou navíc největším světovým výrobcem a vývozcem vojenských zbraní, májí vojenský rozpočet několikanásobně vyšší než všichni jeho nejbližší soupeři dohromady.m Je to ve skutečnosti nejvíce válčící národ v moderní historii světa. Právě v tomto historickém kontextu se musíme pokusit porozumět jeho současnému vojenskému zapojení v Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu, Africkém rohu a Libyi. A v současnosti na Ukrajině.

Kulturně a politicky zakořeněná ideologie USA - její militarizovaný patriotismus - zaslepuje její vůdce a veřejnost před zájmy a důsledky jejich vojenských zásahů a udržuje pravděpodobnost budoucích vojenských intervencí po světě. Jen málo Američanů připouští, že války její země za posledních několik desetiletí zabily, zranily a vysídlily doslova miliony lidí, nejčastěji pro malý nebo žádný pozitivní výsledek, ať už ze strategického, nebo ideologického hlediska - že ve skutečnosti jsou důsledky jejích zásahů v reálném světě prakticky vždy popíráním vlastních deklarovaných hodnot svobody a demokracie Sále více lidí si sklade otázku, proč jsou USA ochotny obětovat tisíce nebo dokonce miliony životů, aby zajistily své strategické zájmy, nebo proč je americká populace tak trvale zranitelná vůči ideologickým

výzvám vůdců, které maskují hlubší strategické důvody násilných intervencí. I když je nepravděpodobné, že by se jeho strategické zájmy v blízké budoucnosti změnily nebo, že by se vojensko-průmyslový komplex mohl významně zmenšit, vždy existuje naděje, že by mohli vzniknout noví vůdci a mohla by se objevit mírová hnutí, která by byla schopna napadnout, a možná i změnit militarizovaný patriotismus a hluboce zakořeněná kultura násilí, díky nimž se USA stávají nejnásilnějším státem na světě.

Americké vojenské základny jsou klíčovými součástmi globálního válečného stroje

Neslyšíme o nich příliš často, ale odhadovaných 600 - 800 amerických vojenských základen po celém světě hrálo, zásadní roli při přeměně celého světa na krvavé bojiště.Jakákoli snaha vrátit americkou říši zpět musí zahrnovat demontáž amerických vojenských základen.

Spojené státy mají za sebou dlouhou historii vojenských operací k rozšíření své moci v době míru i války. V prvním století po získání nezávislosti převzaly USA vojenskou kontrolu nad severoamerickým kontinentem a zmocnily se území původních obyvatel a držav Británie, Francie, Španělska, Kanady a Mexika. Zahraniční vojenské operace začaly také brzy - první barbarskou válkou v letech 1801–05, po níž následoval v roce 1813 zabavení ostrova Nukahiva jako vojenské základny. Ukazuje však, že USA se z politických a ekonomických důvodů po více než dvě století angažují ve vojenských operacích po celém světě.