V sobotu 30.11.19 proběhla Okresní konference naší Okresní organizace KSČM v Ústí nad Orlicí. Pokud nebyla vůbec první konference, byla určitě jednou z prvních, a to nás vedlo k tomu, abychom se aspoň touto cestou podělili nejen o zkušenosti z průběhu konference, ale i z naší práce. Co si budeme povídat, problémů je více než dost. Jistě, lze si někam zalézt a naříkat na potíže, nebo hledat řešení. Jistě jsou věci, které nedokážeme změnit, a jen velmi těžko ovlivnit, ale to snad neznamená, že je můžeme nechat nevyřešené. Ale o tom později. Proč nezačít zvesela. I když u nás nyní padesátník, či padesátnice patří mezi mladé, berme to třeba z legrace za přednost. Jistě stáří se pojí s nemocemi, ale je to snad něco nového? Vždyť je to tak, co svět světem stojí. Tak nad tím není potřeba naříkat a využívat třeba zkušenosti, které se také pojí s vyšším věkem. Nakonec tu máme i několik příkladů, které je potřeba zmínit.
Patříme mezi organizace s nejvyššími členskými příspěvky. Pochází snad z toho, že naši členové mají vysoké platy a důchody? Ale vůbec ne, možná právě naopak. Již řadu let, ne-li desetiletí má náš okres, jako ostatně všechny horské a podhorské okresy, nízké platy a od nich se odvíjející důchody. Ale ono více záleží na chuti dávat příspěvky na společnou věc, než na tom, kolik to vlastně dostáváme. Někteří nám říkají, vám se žije, máte ve vlastnictví dva domy a z toho plyne nájemné. To je skutečně pravda, ale jen její polovina. Aby plynulo nájemné, musí být ty domy v pořádku. A jsme u toho, lze si najmout firmu, nebo udělat údržbu a věci s ní a provozem domů spojené sami. Hádejte, co je lepší. Nemusíte být ani ekonomy.
Stejně tak řadu let pořádáme několik akcí během roku. Ať je to 1. Máj, vzpomínku u hrobu Saši Bogdanova, výstup na Kralický sněžník spojený s besedou, setkání se soudruhy ze Slovenska a uctění padlých na Lázku za okupace naší země nacistickým Německem, a další menší akce jako je třeba MDŽ apod. Zase to závisí na lidech, kteří jsou ochotni vše připravit a vytvořit podmínky pro konání akcí a jejich zabezpečení. Tedy práce s lidmi a pořád dokola. To je jediná cesta, bez které nejde jít dál. Významnou úlohu tu sehrávají ženy, a to od předsedkyně OV a hospodářky až k těm dalším bez funkcí, ale s chutí něco udělat. Už ve středověku se říkalo, chlap dokáže vydělat, ale jen hospodyně dokáže majetek rozmnožit a udržet.
Jsou samozřejmě i věci, které nás pálí a zlobí. Někdy žasneme, proč dochází k zcela zbytečným rozporům ve vedení strany, aspoň nám se to tak při pohledu zvenčí jeví. Jakoby přestalo už platit staré, „do přijetí usnesení navrhuj, kritizuj, ale po jeho přijetí jej obhajuj, i když si pro něj nehlasoval“. Jinak to prostě nejde a je velmi špatné, když se někdy v pozadí objeví osobní důvody, neřku-li prospěch.
Další věc, která nás mrzí je práce s novými členy strany, a u některých přezírání jejich nedobrých vlastností. Je faktem, že mají ne právě snadný život, pokud se rozhodnou pro členství v KSČM. Ale to nemůže být důvodem pro neustálé omlouvání případných nepřístojností nebo nedodržování běžných vztahů v KSČM. Máme za to, že by to byl brzy počátek konce. Proto pořád si myslíme, že by se měla zvažovat případná patronace, nebo zkušební doba, a bylo by dobré, kdyby se tím sjezd zabýval. To je asi tak ve zkratce všechno co bychom rádi předali ostatním organizacím a rádi slyšeli i jejich názory.