Stalo se již mnohokrát, že médii proběhla zpráva o šikaně, která se bohužel stala běžnou součástí života dětí na základních školách. Všech devatenáct dosavadních ministrů školství, mládeže a tělovýchovy slíbilo tento problém řešit. Bohužel je situace rok od roku horší. A nejde již pouze o šikanu. Tak si pomalu začínáme zvykat na šílené zprávy o desetiletých vrazích, o přepadávání seniorů dětmi či o násilí na učitelích ze stran žáků základních a středních škol.
Nedávno přinesla ČTK zprávu o několika dětských ganzích, které řádí v obchodním centru na pražském Chodově, v Letenských sadech, Řepích či v parku Lannova. Tyto pouliční gangy tráví prázdniny tím, že přepadávají osamocené děti, brutálně je napadnou, kopají do hlavy, mlátí pěstmi. Útoky, při kterých se smějí dětem, které se svíjejí v bolestech, si natáčejí na mobilní telefony, aby se tím mohly později »pochlubit« na sociálních sítích. Při svých útocích ale nepoužívají pouze pěstí a kopanců. Na kamerových záznamech policie se často objevují v rukou těchto malých násilníků železné tyče či boxery.
A nejde pouze o Prahu. V červenci došlo k podobným přepadením také v Pardubicích, Jindřichově Hradci či Třebíči. Krvavé bitky si děti domlouvají pomocí kódovaných zpráv tak, aby policie nemohla vystopovat místo, kde dojde k napadení další oběti.
Exekutiva je na tyto malé gaunery krátká. Jde totiž většinou o nezletilce mladší čtrnácti let.
Vždy, když čtu o podobném násilí dětí, vzpomenu si na pořad jakési dětské psycholožky, která nabádala rodiče, aby upustili od tělesných trestů, snažili se své děti především pochopit a poskytli jim dostatečný prostor pro jejich rozvoj. Ale problém není pouze v laxní výchově rodičů, kteří mnohdy na své děti nemají čas, protože chodí do dvou zaměstnání, aby tyto děti vůbec uživili. Kořeny dětské agresivity hledejme především ve stavu dnešní společnosti. Společnosti, ve které mezilidské vztahy prošly třicetiletou hlubokou devastací a na povrch se dostaly vlastnosti jako závist, sobeckost, nenávist, arogance či agresivita.