Mají naše daně živit i „neziskový sektor“, vměšující se do politiky v cizím zájmu? Nebo je načase podrobit ho normám, běžným v USA i řadě jiných zemí?
V naší zemi se zcela neúčelně vynakládají ze státního rozpočtu stamiliony korun, které by bylo možné použít pro potřebné, jako jsou senioři, zdravotně postižení a sociální sektor vůbec.
Dle posledních známých čísel je v ČR kolem 130 000 neziskových organizací a zdaleka se nejedná jen o charitativně aktivní spolky.
O čem tu píšu ? O politických neziskových organizacích ! Rozrostly se nám tu jako houby po dešti a přisály se na peníze z veřejných rozpočtů.
Neziskové organizace jako takové by měly mít nárok na státní podporu pouze v rámci transparentních a jasně definovaných sociálních programů v rámci svého regionu či kraje.
Neziskovky by měly být podobně transparentní a kontrolovatelné jako například sportovní kluby či dobrovolní hasiči.
Nejen v České republice, ale v celé Evropské unii chybí jasně definovaný zákon, který by nastavil pravidla. Nezisková organizace je přeci už ze svého označení NEZISKOVÁ – nemá tak co skrývat, neohrožuje ji konkurence, tím pádem nepotřebuje firemní tajemství.
Některé tyto organizace jsou financovány z části státem a současně z neprůhledných zahraničních zdrojů. Zde jde například o Sorosovy Open Society Fund. Svoji politickou činnost maskují takzvanou dobročinností, zabalenou do humanistických frází za vydatné pomoci České televize a jiných mainstreamových médií.
Činnost takových organizací může být svým způsobem nebezpečná, především pokud působí v zájmu těch zemí, z nichž financování směřuje, a to nikoliv v zájmu státu, kde jsou registrovány. Proč u nás živit pátou kolonu agresivní velmoci a několik stovek či tisíců očí, jež monitorují situaci a mohou v horším případě připravovat státní převrat či jiné provokace?
KSČM bude chtít povinnou registraci všech takových neziskových organizací, které mají příjmy nad 500 000 Kč, jak je tomu v Maďarsku a označení se za financované ze zahraničí. Musí být jasné, kdo koho za co platí, tak jako je standardem v USA. A samozřejmě důslednou inventuru vynaložených finančních prostředků tímto směrem.