Zhodnocení snahy ministra Mariána Jurečky o snížení důchodů předních činitelů socialistického systému
V posledních měsících vyvolala velký ohlas snaha ministra práce a sociálních věcí Mariána Jurečky prosadit legislativní opatření, které by vedlo ke snížení důchodů osobám, jež zastávaly vedoucí pozice v rámci režimu Československé socialistické republiky. Tato iniciativa je podávána jako snaha o spravedlnost a o symbolické vyrovnání se s minulostí, nicméně nese s sebou závažné právní a morální otazníky.
Právní aspekty
Podle Čl. 1 Listiny základních práv a svobod je Česká republika demokratický právní stát, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Článek 11 garantuje právo vlastnit majetek a stanoví, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnických práv je možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Důchody, které byly řádně vypočteny a vyplaceny, tedy mohou být považovány za majetková práva chráněná tímto ustanovením.
Dodatečné snížení důchodů osobám na základě jejich profesní minulosti může být také posuzováno z hlediska retroaktivity. Princip právní jistoty vyžaduje, aby se nová právní úprava vztahovala pouze na budoucí právní situace. Retroaktivní opatření jsou přípustná jen ve výjimečných případech, pokud to vyžaduje ochrana jiného základního práva nebo veřejný zájem.
Z hlediska Evropské ústavy pro lidská práva lze tuto iniciativu hodnotit jako možné porušení čl. 1 Dodatkového protokolu, který zajišťuje ochranu vlastnictví.
Role Ústavu pro studium totalitních režimů
Kontroverzním bodem je také zapojení Ústavu pro studium totalitních režimů (dále jen „ÚSTR“) do identifikace osob, na které by se měla navrhovaná opatření vztahovat. ÚSTR je primárně vědecký a vzdělávací orgán, jehož posláním je shromažďovat a analyzovat informace o totalitních režimech. Jakékoliv přenesení exekutivní pravomoci na tento subjekt by mohlo narušit jeho nezávislost a odborný charakter. Navíc by to vyžadovalo přesné a spravedlivé nastavení kritérií, což je další komplikace s potenciálně diskriminačními dopady.
Morální hlediska
Morálně je snaha o snížení důchodů odůvodňována principem odpovědnosti za spolupráci s totalitním režimem. Avšak většina osob, kterých by se opatření týkalo, splnila podmínky pro důchod v souladu s tehdejšími zákony a pravidly. Odpírání těchto nároků nyní, po třiceti letech od změny režimu, může být víděno jako pomsta spíše než spravedlnost.
Navíc vyvstává otázka, zda je spravedlivé postihovat jednotlivce za to, že plnili svěřené role v systému, který v dané době existoval jako legální. Taková retrospektivní opatření mohou narušit princip individuální odpovědnosti, který je základem moderního práva.
Závěr
Snaha ministra Mariána Jurečky o snížení důchodů předních činitelů socialistického režimu přináší závažné právní a morální problémy. Její realizace by mohla narušit principy právní jistoty, ochrany majetkových práv a rovnosti před zákonem. Role Ústavu pro studium totalitních režimů v tomto procesu je také sporná, protože by mohla narušit jeho odborný charakter. Namísto retroaktivních opatření by měla společnost hledat způsoby, jak se s minulostí vyrovnávat způsobem, který respektuje demokratické hodnoty a právní stát.
MV.